Historie

Historie Sokol Lázně Bělohrad

1888 - Josef Špringer, bělohradský rodák, člen již dříve vzniklého Sokola v Nové Pace, zakládá Sokol v Lázních Bělohrad-

• Lázně Bělohrad mají v té době 1 000 obyvatel, Sokol má 23 členů
• Vilém Kolář - první starosta Sokola
• první cvičební místa - zahrada u Kolářů, u Erbenů, zámecká hospoda, lázeňský hotel, vinopalna, školní tělocvična
• první všesokolské slety v Praze - již za účasti Bělohraďáků
  

1902 - začíná cvičit i dorost

1907 - počátky cvičení žen

1908 - k 20. výročí založení zasílá K. V. Rais dopis a verše Sokolu

1910 - cvičí žáci

1914 - připojují se i žákyně

1919 - zapojují se i dorostenky

Nedílnou součástí Sokola byla fungující knihovna pro cvičitele i členy a pěvecký spolek

1914 - 1918 v období I. svět, války bylo přímo zapojeno do bojů 113 bratří (včetně 20 dorostenců)
- legionář Jan Beneš - padl za I. svět války (pamětní deska na sokolovně od r. 1934)

1916 - rozpuštění Sokola, perzekuce starosty Josefa Pecha a jednatele Jaroslava Beneše

• Josef Pech za slova kritiky války napsaná v kronice Sokola byl poslán původně na 10 měsíců do vězení a pak po dvou měsících byl odvelen na frontu
• Jaroslav Beneš na 8 měsíců vězení, celý svůj trest si odpykal v Josefově.

1918 - obnova činnosti Sokola, úsilí zaměřeno na účast na cvičeních a soutěžích, počet členů byl 177

1919 - počet členů vzrostl na 303
Při útoku Maďarů na Slovensko se dobrovolně přihlásili do bojů bratři Josef Pech, Bartoloměj Pech, Václav Beneš a Rudolf Macák. Byli zde nasazeni po celou dobu operace za osvobození Slovenska.

1921 - Sokol dostal licenci na promítání kina v Lázeňském hotelu, první představení 13. 11. 1921 - film ze života legionářů, Sokol dostal možnost dobrého výdělku

1923 - otevření cvičiště 22. 7. 1923 na Lázeňské ulici, každý sokol musel odpracovat 30 hodin nebo se vyplatit 2 koruny za hodinu
- Josef Jína, továrník - významný mecenáš podporující činnost Sokola, spolu se svým bratrem Václavem zaplatil částku 10 tis. korun za pozemek (2 koruny za metr čtverečný) navíc přidali 100 tis. na výstavbu sokolovny

1928 - položen základní kámen k budoucí tělocvičně, bylo zbudováno i venkovní cvičiště

1930 - 25.5. 1930 - slavnostní otevření sokolovny za účasti cca 1 000 cvičenců a 3 tis. návštěvníků
sokolovna měla multifunkční využití - cvičební sály, bylo zde zřízeno kino, pořádaly se zde taneční večery a plesy

1934 - vznikají další oddíly (lyžování, házená, odbíjená), do cvičení jsou zařazovány branné
prvky

• významní představitelé bělohradského Sokola v meziválečném období: Josef Pech, Jan Crha, František Sehnal, Anna Kozáková, Marta Knapová
• významné osobnosti spojené s činností jednoty - Karel Václav Rais, spisovatel, čestný člen, Leontýna Mašínová, spisovatelka

1938 - přípravy na X. Všesokolský slet v Praze a oslavy 50. výročí založení jednoty

1939 - 1945 v období II. svět. války sokolovna sloužila potřebám Hitlerjugend, příslušníci Sokola byli těžce perzekvováni, rodina Vojtíškova byla vyvražděna!

1941 - činnost jednoty byla zcela zastavena

1943 - sokolové židovského vyznání odvezeni do koncentračních táborů, nikdo se nevrátil!

1948 - XI. Všesokolský slet v Praze s účastí členů jednoty

1948 - 1989 - sjednocená tělovýchova mění název jednoty na Spartak, mladí lidé se zapojují i zde do
tělovýchovné činnosti, vznikají oddíly tenisu, stolního tenisu, kopané, ledního hokeje, budují se tenisové kurty, fotbalové hřiště

1988 - pod vedením Ing. Záveského jsou organizovány oslavy 100. výročí založení Sokola
v Lázních Bělohradě

1989 - majetek Sokola opět nárokován

1996 - rozhodnutím Nejvyššího soudu opět majetek Sokola v jeho správě

2002 - část cvičitelů přechází se svými oddíly opět pod Českou obec sokolskou